OTCOVSKÁ LÁSKA - citáty, články, vzpomínky - David Mrkos
David Mrkos (podnikatel)
Láska otcovská
Ať už se jedná o lásku partnerskou, rodičovskou, lásku k práci či jakoukoliv jinou, můžeme v lásce jako takové vidět určitý druh čisté pozitivní energie, která v našem světě koná zázraky. V případě nepodmíněné lásky rodičovské, jde o neobyčejně silnou energii a působení, které je schopno připravit děti na mnohá úskalí života v dospělosti a v hlubším pohledu je rovněž tak i přirozeně nasměrovat k určitému poznání vnitřního smyslu svých vlastních životů.
Vidíme však, že v dnešní době až překotného vývoje společnosti se role otce v tradiční rodině nejen poměrně zásadním způsobem proměňuje, ale bohužel mám za to, že často i zlehčuje a jeho úloha v rámci rodiny se mnohdy také redukuje „pouze“ na oblast materiální a finanční. Ale i když se například o své děti dobře stará a věnuje jim svůj čas a péči v naplnění jejich rozmanitých potřeb hmotných i duševních a také rodinu jako celek podporuje, tak i přesto není v mnoha případech schopen zabránit rozpadu svého partnerského vztahu.
Mnohdy se tu myslím zapomíná, že ve fungující rodině je právě otec, byť stále v součinnosti s matkou, tou klíčovou postavou, která vyprovází děti z bezpečného přístavu rodiny do rozbouřených vod jejich dospělého života. A právě v tomto období života dítěte, mezi dětstvím a dospělostí, svým často racionálnějším a pragmatičtějším způsobem výchovy, preferujícím více vztahy k vnějšímu světu, otec postupně přebírá pomyslnou štafetu od matky a její lásky prodchnuté mateřským citem.
Pravda, otcovská láska je možná někdy trochu lehkomyslná, ale i snad také proto tak jedinečná a nenahraditelná. Připravuje svým specifickým vkladem děti na vstup do života, učí je poznávat sebe sama, své dobré i horší vlastnosti, přednosti i slabé stránky, a to v postupném procesu sebeuvědomování si svých schopností a vnitřní jednoty ve vztahu k okolnímu světu. Stálou kultivací sil fyzických, psychických i mravních, dětem pak do budoucna rovněž usnadňuje jejich začlenění do nejrůznějších společenských struktur a sociálního prostředí. Sám pevně doufám, že i já jsem svým dětem podstatnou část této otcovské energii do života předal.
Projektu naší soutěže pak závěrem přeji hodně zdaru… i ve víře, že nám pomůže připomenout si nenahraditelnou společenskou úlohu tradiční rodiny v jejím harmonickém spojení a souladu lásky mateřské, otcovské i lásky našich dětí vůči nám rodičům.